www.czechjetteam.com
armády, technika, militaria
Klubové zpravodajství ze Žatce, průvodce leteckým výcvikem
FlightSim.CZ
Airbase.cz - moderní vojenské letectví a simulátory
SQUADRON.cz - Aircraft Photos
www.letecke-muzeum.cz/
ANTONIO - original for pilots
 
 
 
Klubové zpravodajství ze Žatce, průvodce leteckým výcvikem

 

   

 

Výroba L-39

 

Sériová výroba letounu L-39 probíhala v letech 1971 až 1997.

Celkem bylo vyrobeno 2 892 kusů letounů L-39 ve verzích C, ZO, V a ZA.
SSSR odebral z tohoto počtu 2 081 kusů letounů, všechny ve verzi L-39C.
Objem výroby postupně narůstal až na 254 kusů letounů vyrobených v roce 1988.
Každý pracovní den v tomto roce opustil montážní halu jeden letoun L-39.
Letouny L-39 nalétaly u uživatelů dohromady přes 4 miliony letových hodin
...a stále přibývají další....

 

 

L-39 a československý letecký průmysl

Finálním výrobcem letounu L-39 bylo Aero Vodochody.

Aero Vodochody - fotografie z osmdesátých let 20. století

 

Výroba proudových letounů L-39 nebyla pouze záležitostí Aera Vodochody, ale podílela se na něm většina podniků tehdejšího československého leteckého průmyslu, které byly sdružené pod VHJ Aero (Výrobně hospodářská jednotka), jejíž generální ředitelství sídlilo v Praze Letňanech.
Svojí strukturou a formou řízení tento stav zhruba odpovídal dnešnímu holdingovému uspořádání společností.

 

Podniky sdružené ve VHJ Aero
Aero Vodochody Jihočeské strojírny Velešín
Letov Praha Letňany Mesit Uherské Hradiště
Let Kunovice Strojmetal Kamenice
Moravan Otrokovice Čenkovské strojírny Čenkov
Motorlet Praha Jinonice Jihlavan Jihlava
Technometra Radotín Jihostroj Velešín
Mikrotechna Praha Povážské strojírny Povážská Bystrica
Aritma Praha Vysočany VZLÚ Praha Letňany

Pokud k uvedenému výčtu přidáme ještě dva státní opravárenské podniky - Letecké opravny Kbely a Letecké opravny Malešice, potom lze říci, že v československém leteckém průmyslu pracovalo před rokem 1989 více než 35 000 pracovníků.

Nahoru

Kdo co vyráběl pro letoun L-39

Vzhledem k vysokým počtům vyráběných kusů, dodávaly některé významné celky a sestavy pro L-39 do Vodochod další podniky. Rozsah těchto dodávek se v průběhu let měnil. V období zvyšující se výroby bylo mimo Aero Vodochody kooperováno více - naopak po roce 1989, kdy výpadkem sovětského trhu skokově klesá objem výroby - stahuje Aero tyto kooperace od subdodavatelů a zavádí vlastní výrobu klíčových celků, jako je křídlo, zadní část trupu a některé další podsestavy letounu.

Jak se jednotlivé podniky podílely na výrobě letounu L-39
Aero Vodochody drak přední části trupu (přetlaková část a motorový prostor),
překryty kabin,
výroba některých dílů pro Letov (potrubí, potahové plechy)
finální montáž, odzkoušení a zálet.
Letov Letňany kompletní odzkoušené křídlo,
zadní část trupu,
přídavné nádrže,
prvky pozemního vybavení (jeřáby a vozíky na sedačky, oje, ...).
Moravan Otrokovice vodorovná ocasní plocha (dodávaná do Letova),
sedadlo VS1-BRI,
brzdy,
kola.
Technometra Radotín kompletní podvozek,
zámky podvozků,
Jihlavan Jihlava prvky hydraulické soustavy.
Mesit Uherské Hradiště palubní přístroje,
prvky signalizace(snímače, vysílače, čidla, signální lampy),
bloky regulace, měniče napětí,
antény.
Uranové doly Příbram drak špičky trupu.
   

Nahoru

Výroba L-39 v Aeru Vodochody

Aero Vodochody zajišťovalo mimo finální montáže i výrobu draku přední části trupu (přetlaková část a motorový prostor), překrytů kabin, elektrické kabeláže pro trup letounu, potrubí pro veškeré systémy letounu (i pro Letov do křídla).

 

Výroba dílů pro L-39

Vpravo: ASEA - kapalinový lis pro tváření plechových dílů (stroj je stále v provozu)


Dole: Trumpf BFZ 3000 - frézovací centrum pro výrobu rozvinutých tvarů plechových tvářených dílů
(celkem 2 stroje - v roce 1999 vyřazeny)

 
(Zdroj: prospekt Aero Vodochody)

 

Výroba podsestav L-39

Montáž přetlakové části trupu
 
Montáž křidélka
 
Montáž motorového prostoru trupu
(Zdroj: prospekt Aero Vodochody)

 

Nahoru

Finální montáž letounu L-39

V první fázi finální montáže dostal letoun nohu příďového podvozku a dále se do trupu a do kabin montovalo potrubí, instalacemi se vybavoval motorový prostor (palivová, hydraulická, hasící soustava) a prováděla se příprava pro montáž motoru.
Letouny postupovaly po lince směrem dopředu a v každé z pozic se přidávalo další vybavení a prováděly se dílčí testy systémů.

Aero Vodochody - linka montáže systémů do trupů L-39
(V popředí je sice trup letounu L-59, ale ty ostatní - kam oko dohlédne jsou L-39)

(Zdroj: "Kdo je kdo v českém letectví 1998" - příloha Letectví a kosmonautika č. 10/98)

 

 

Aero Vodochody - montáž přístrojů, avioniky a kabeláže do trupu L-39
(snímek zachycuje letouny L-39C prvních výrobních serií)

(Zdroj: propagační materiál Aero Vodochody)

 

Aero Vodochody - kompletace letounu L-39 - spojení křídla a trupu

Od tohoto okamžiku se linkou pohyboval letoun jako celek. Zadní část trupu je vidět na snímku vpravo vzadu.

 

Na dalším snímku je zachycen 22. letoun z 38. serie, který byl vyroben v roce 1986, kdy naplno fungovaly tři linky konečné montáže - viz druhý letoun v pozadí (druhá linka) a směrem dopředu nad ním směrové kormidlo dalšího letounu (třetí linka). Objem výroby dosáhl o dva roky později, v roce 1988 svého maxima - 254 letounů ročně.

Aero Vodochody - finální montáž L-39 - kontrola funkcí avioniky

(Zdroj: propagační materiál Aero Vodochody)

Nahoru

 

 
Pohled na linku konečné montáže
 
Finální montáž letounu
(Zdroj: propagační materiály Aero Vodochody)

 

Výroba pro letoun L-39 v Letově

Pražský Letov byl pro Aero Vodochody nejvýznamějším dodavatelem velkých celků programu L-39 a proto se alespoň několika obrázky podíváme na pracoviště výroby křídel a zadních částí trupu L-39.

 

Výroba křídel v Letově

Výroba draku křídel v Letově
(Zdroj: propagační materiál Rudý Letov)

Letov dodával na linku finální montáže letounu L-39 do Aera Vodochody kompletní vyzkoušené křídlo.

Na snímku vpravo je částečně potažená náběžná část křídla při přesunu na vystružování otvorů pro uchycení podvozku.

Vzadu u stěny jsou vidět montážní přípravky, ve kterých se spojovala přední - náběžná se zadní částí křídla v jeden celek.



 

 

 

Instalace v levé podvozkové šachtě
- pohled ve směru letu

Drak křídla se vybavil veškerými instalacemi - potrubím pro hydraulický a palivový systém, instalacemi PVD (pitotovi trubice pro snímání celkového tlaku - na každé polovině křídla jedna), elektrickou instalací, anténami radiovybavení, táhly řízení pro ovládání křidélek, namontovaly se koncové nádrže, nohy hlavního podvozku, křidélka, vztakové klapky, brzdící štíty...

Pro představu o složitosti instalací je na snímku vpravo pohled do podvozkové šachty.

 

 

 

Pohled na zkušební stend křídel L-39
(Zdroj: propagační materiál Rudý Letov)

Důležitým místem při výrobě křídla byla zkušebna.

Hotové, vybavené křídlo se upevnilo na zkušební stend a po kontrole těsnosti se hydraulický okruh naplnil kapalinou.

Přes zdroj s čistícím okruhem se celý systém proplachoval tak dlouho, než se zbavil veškerých nečistot, které se mohly do okruhu dostat z potrubí, nebo agregátů.

Poté následovaly komplexní testy veškerých systémů křídla a jeho vybavení - měřily se a seřizovaly výchylky klapek, křidélek, brzdících štítů a ověřovala funkce podvozku.

 

 

 

 

 

Nahoru

Výroba zadní části trupu v Letově

 
Montáž kýlové plochy L-39
 
Montáž vodorovné ocasní plochy L-39
(pro Letov ji vyráběl Moravan Otrokovice)
(Zdroj: propagační materiál Rudý Letov)

 

 

Montáž zadní části trupu
- měření výchylek směrového kormidla

 
Hotové zadní části trupu před
odesláním do Aera Vodochody
(Zdroj: propagační materiál Rudý Letov)

Nahoru

 

Výroba L-39 po revoluci v roce 1989

Výše uvedený text o výrobě L-39 popisoval stav stabilní produkce ve stovkách, později desítkách dodávaných letounů ročně. Po roce 1989 nastává razantní pokles výroby, protože letouny přestal odebírat hlavní zákazník - SSSR.
Aero Vodochody plnilo zakázky, z nichž některé byly dohodnuté ještě před rokem 1989 - např. pro Alžírsko (prostřednictvím fy. PAMCO), Jemen, Bangladéš a Litvu. Počty vyráběných letounů L-39 každoročně klesaly, často se nejednalo o plnohodnotnou výrobu nových letounů, ale o úpravy již vyrobených a neodebraných letounů (např. 17 kusů L-39ZA původně pro Nigeri prošlo opravou a pak bylo dodáno do Alžírska).

Významnou zakázkou po roce 1989 byla výroba 40 kusů L-39ZA/ART pro Thajsko, realizovaná v letech 1993 až 1997. Posledními seriově vyrobenými letouny Aero L-39 Albatros byly 4 kusy L-39ZA/ART 56. serie výrobních čísel 365601 až 365604, dodané do Thajska v roce 1997 .

V této době byl již ve výrobě následovník Albatrosu - letoun L-59. V letech 1993 až 1994 bylo celkem 48 letounů L-59E dodáno do Egypta, dalších 12, označených jako L-59T odebralo v roce 1996 Tunisko.
V období kolem roku 1994 také začínají vývojové práce na letounu L159.

 

U programu L-39 se v té době Aero Vodochody soustředilo na podporu stávajících zákazníků a nabízelo generální opravy a upgrady letounů - instalaci katapultážního sedadla VS-2, modernější avioniky, inovovaného havarijního zapisovače a další úpravy.

Pravda je, že ze spousty důvodů se tento záměr příliš nedařil, celkový počet letounů L-39 generálkovaných v Aeru Vodochody byl malý. Provozovatelé často využívali pro generální opravy firem v Rumunsku, na Ukrajině, nebo v dalších zemích - nejblíže například na Slovensku, v Leteckých opravnách Trenčín - všude tam byly opravy Albatrosů levnější, než u výrobce a spousta provozovatelů raději přivřela oči nad kvalitou oprav, hlavně, když se ušetřilo...

Na tuto situaci Aero Vodochody nedokázalo zareagovat, v té době bylo akciovou společností ve 100% vlastnictví státu a společnost směřovala k privatizaci. Stát se choval jako zodpovědný vlastník, byl si vědom vyjímečnosti podniku a dá se říci, že i jako součást pomoci Aeru Vodochody financoval od roku 1995 vývoj letounu L159, kterých pro české letectvo objednal celkem 72 kusů.

 

První privatizace Aera Vodochody - firma Boeing

V roce 1998 se strategickým partnerem Aera Vodochody stává americká firma Boeing a z dnešního pohledu je jasné, že ji nešlo o žádný rozvoj Aera a zařazení jeho výrobků do své obchodní sítě - jak při vstupu do firmy prohlašovala - ale její zájmy byly pouze krátkodobé. Pravda je také i to, že Boeing vnesl do spousty věcí pořádek a systém, provedl velké změny - zejména ve výrobě dílů. Díky vlastnictví Boeingu získalo Aero Vodochody svoji do té doby největší kooperační zakázku - výrobu vrtulníků S-76 pro americkou firmu Sikorsky, kterou zahájilo v roce 2000.

Partnerství s firmou Boeing skončilo nepříliš důstojně - Aero Vodochody opustila v roce 2004 a podnik znovu zůstává ve vlastnictví státu, který v roce 2005 znovu začíná pracovat na privatizaci společnosti.

Vedle vojenského a kooperačního programu má Aero Vodochody také civilní program, představovaný 8 místným letounem Ae-270, který poprvé vzlétl v roce 2000, v roce 2005 získal typový certifikát EASA a v roce 2007 od americké FAA.

 

Druhá privatizace Aera Vodochody - finanční skupina Penta

Od počátku roku 2007 se vlastníkem Aera Vodochody stává private equity skupina Penta, která podnik přebírala s prohlášením, že její prioritou je zachování letecké výroby v Aeru. Že jsou leteckou výrobou míněny pouze menší, či větší celky pro jiné letecké výrobce a nikoli výroba vlastních letadel - to začali zaměstnanci Aera vnímat již v následujícím roce.



Rok 2008 byl rok, kdy se díky razantním úsporným opatřením nového vlastníka podařilo dostat společnost z červených čísel. Aero Vodochody získalo nové zakázky v oblasti kooperací, ale také začalo praktické rušení finální výroby vlastních letadel.
Byl zakonzervován program civilního letounu Ae-270, z loga firmy, které znal celý letecký svět zmizela silueta L-39 a i když to Aero Vodochody popírá (viz níže), zahájilo přípravu prodeje programu L-39.

(K prodeji nakonec oficiálně nedošlo, Aero proto v červnu 2010 podepisuje samo kontrakt s Alžírskem na prodloužení životnosti a podporu letounů L-39).

 

Rok 2009 znamenal nekompromisní konec programu Ae-270 - po několikaměsíční snaze najít kupce byla zrušena veškerá rozpracovaná výroba, demontovány montážní a kontrolní přípravky, uzemněna dosud vyrobená letadla...

 

Informace o prodeji programu L-39 z veřejných zdrojů:

První informace o prodeji programu L-39 ze dne 23. ledna 2009

Reakce Aera Vodochody na článek v deníku E15 ze dne_23. ledna 2009